Káva je nápoj z upražených a rozemletých semen plodů kávovníku. Označují se tak i samotná semena, případně semena rozemletá na prášek. Káva je charakteristická svou silnou vůní (aroma) a černou barvou. Obsahuje mimo jiné alkaloidkofein, který povzbuzuje srdeční činnost a zvyšuje krevní tlak. Proto si ji plno lidí dopřeje hned z rána, kdy nám káva dodá pocit zvýšené energie a tím nás nastartuje do našeho dne. Káva je též velmi oblíbený nápoj na různé setkání s přáteli a známými, ale také jako „tečka“ po jídle.
Pěstování kávy bylo až do konce 18.století převážně výsadou obyvatelů Arabského poloostrova. Pro zdejší pěstitele a obchodníky byla káva velkým zdrojem příjmů. Vývoz zelených zrn kávy byl pod těžkými tresty zakázán a Arabové záměrně znehodnocovali kávová semena varem, aby nemohlo dojít k vypěstování keřů kávovníku mimo Arábii. Největší zásluhu na rozšíření pěstování kávy i v jiných oblastech světa mají zejména Holanďané, kteří na počátku 17.století tajně přivezli zelená kávová semena z Jemenu. Rozhodli se pro pěstování této plodiny ve svých zámořských koloniích a v krátké době počali kultivovat první keře kávovníku na Ceylonu (1658) a v Indii. Posléze se pěstování kávy rozšířilo i na Jávu (1697). Holandská Východoevropská společnost na konci 18.století v produkci kávy vytlačila arabskou konkurenci na druhé místo. Roku 1720 tajně převezl Francouz Chevalier Gabriel Mathieu de Clieu první kávovník na ostrov Martinique. Tento zřejmě krádeží získaný keříček od Holanďanů dal nejspíše základ klonu miliónů kávových keřů, rostoucích dnes ve Střední Americe a oblasti Karibiku. V období kolem roku 1730 byl vyslán Brazilským panovníkem do Francouzské Guyany poručík Francisco de Melho Palheta za účelem urovnání pohraničního sporu. Jeho pravým posláním však bylo získat a přivézt do Brazílie semena kávovníku. To se mu nakonec lstí, kdy se vetřel do přízně manželky guvernéra nakonec podařilo. Pěstování kávovníku se v Brazílii nakonec tak rozšířilo, že v současné době je největším světovým producentem kávy. O další rozšíření kávovníku do ostatních oblastí světa se následně nejvíce zasadili Angličané a Španělé, kteří zavedli pěstování kávy ve svých koloniích.
Neboť i já jsem velkým milovníkem kávy, zajímalo mě, jaký vliv má káva na naše tělo. Pro mé potěšení jsem zjistil, že má káva velké množství benefitů, které mohou zlepšovat naše zdraví.
Jak jsem se mohli dočíst, káva je opravdu skvělý nápoj, plný blahodárných účinků pro naše zdraví. Jak už tomu tak ale bývá, všeho moc škodí.
Nepřiměřené pití kávy totiž může způsobovat :
Ideální maximální množství u zdravých dospělých, které by nemělo mít žádné negativní vlivy je podle FDA (Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) 400 mg kofeinu denně – což jsou cca 4 šálky (945 ml) kávy. Obecně se za doporučenou denní dávku kofeinu pro jednotlivce udává 300-400 mg. Je to ovšem poměrně individuální. Některým z nás nedělá problém vypít 6 šálků kávy ( cca 550mg kofeinu ) a vedlejší účinky nepocítí, naopak někteří z nás vedlejší účinky pocítí už po vypití dvou vetší šálků ( cca 250mg kofeinu).
Káva je nápoj, který si mnoho lidí spojuje s chvilkou odpočinku, s příjemným setkáním a s chuťovým zážitkem.
V přiměřeném množství má káva pro naše tělo spoustu benefitů, nesmí se to s ní ovšem přehánět.
Abychom například pitím kávy negativně neovlivňovali náš spánek, poslední kávu bychom měli pít alespoň 6-8 hodin před spánkem. Nicméně káva ráno po snídani, nebo v brzkých odpoledních hodinách může zvýšit naši energii a potlačit pocit únavy.